Poklad #1: Heart of Darkness

Skákačky jsou na PC ohrožený, téměř mrtvý žánr. Posledními zástupci jsou stařičké (jak pro koho, že...) Oddwolrd: Abe's Exoddus a Jazz Jackrabbit 2. Ejbík vyšel v roce 99, králík Jazz zase v sedmadevadesátém. Jenže ani jedna z těchto her není předmětem dnešního pojednání...

Moc dobře si pamatuju rozhovory s tvůrci, týmem Amazing Studios, které předznamenávaly herní revoluci. Něco, co otřese nejen herním světem. Absolutní bombu v oblasti počítačové zábavy. To bylo v roce 1995. Nadšení a očekávání hráčů byla vysoká. A tak se vyvojáři zavřeli do kanclu a kutili. A kutili... Po tři roky z nich nic nevypadlo, až v polovině roku 98 se zase začaly vířit vody. V té době jsem sice měl trošičku jiné priority (třeba jak porazit bosse v shareware verzi Dooma, ehm...), ale přesto si na onen rozhovor Jindry Rohlíka a Honzy Modráka s Amazing Studios dobře pamatuji. Zanedlouho po uveřejnění nové sady (stále stejně hezkých) obrázků vyšla i samotná hra.

Hráči, kteří vydrželi tříleté čekání nadšeně naběhli do obchodů (vím, jsem naivní) a celí natěšení cestou zpět určitě uslintali docela pěknou krabici. Jenže po prvním spuštění je čekal šok. Hra běžela v rozlišení VGA, což sice dnešním hráčům moc neřekne, ale kdysi to fakt bylo podstatný vědět (pro informaci, pokud si chcete zahrát ve VGA, přepněte do prehistorickeho rozlišení 640*480, nebo nejlépe 320*200). Jasně, pozadí bylo magický, ty čtverečky byly vlastně docela roztomilé, ale jak je na tom hratelnost?

Dost dobře, řekl bych. Přes první dva, dá se říct standartně vymodelované levely, se dostal každý a působily spíše jako takový nepsaný tutorial, kdy jste se pěkně nenásilně naučili zacházet s postavičkou kluka v jakési futuristické bejsbolce, kterýmu pomáhal jeho docela roztomilej čoklík. Něco jako MDK, jen chybí futuristická technika. A ani ten pes není tak soběstačnej. Vlastně díky němu a tomu, že se jaksi ztratil během zatmění slunce. A právě stíny budou vašimi nepřáteli, ovšem ne těmi nejhoršími. Nejhorší je bohužel prostředí, díky kterému budete dost často (no, teď už asi ne) čuchat ke kytkám zespoda. Samozřejmě se obtížnost stále zvětšuje a ke konečné animačce (animačky, mimochodem, byly fakt pěkný) se už propracoval jen málokdo.

To bysme měli za sebou hrubý popis hry. Zatím to vypadá na docela dobrou plošinovku, že? Důvod toho, proč zapadla je jednoduchý. Ne, není to kvůli konkurenci, která by HoD převálcovala. Ani kvůli tomu, že by jí nebylo v časopisech věnováno tolik místa, kolik by si zasloužila. Bylo to kvůli technické zastaralosti. Přeci jen, jak bylo vysvětleno výše, VGA už dávno tolik nefrčela a naprosto bláznivě pak působila cifra u měsíců, které byly stráveny vývojem. Zde se na plný koule ukázal fenomén, který se zove "zastaralost již k datu vydání." Stávalo se to dříve, stávalo se to i potom, ale právě Heart of Darkness si nezájem veřejnosti pouze z tohoto důvodu hrubě nezasloužila. Pokud tedy někdy narazíte na krabici s tímto nazvem, tak neváhejte, popadněte a upalujte domu. Za zahraní stojí.

Pokud se vám líbí, zkuste také: Oddworld: Abe´s Exoddus, Jazz Jackrabbit 2, Croc: Legend of the Gobbos

Zdroje: Gamespot.com, Mobygames.com