

Spousta her, které běžní hráči mastí o sto šest, má předlohu ve své deskové variantě. Namátkou třeba profláklý Warhammer, dílko Games Workshopu, nebo Final Liberation, stejnej případ. Na druhou stranu vznikají i hry, které slouží jako předobrazy pro stolní hry. Z poslední doby si můžeme pamatovat třeba Doom 3. MechCommander, jehož má na svědomí firma
FASA Interactive, která stojí za všemi hrami ze série Mechwarrior a aktuálně připravuje next gen záležitost
Shadowrun. Že by si kluci v mládí hráli v lese na mechu a trošku jim to vlezlo do hlavy? Ani nápad. Mech je totiž obrovské několika tunové ocelové monstrum, které sice vypadá jako futuristický vánoční stromeček, nicméně místo stříbřících se kouli a zlaté hvězdy na špičce vás oslní Gaussova puška, salva LRM raket, nebo třeba super silné C-ER-PPC.

Zatímco ve hrách, které sloužily jako předloha pro MechCommandera, sérii Mechwarrior jste ovládali svécho Mecha přimo vně kokpitu a mohli se tak vžít do kůže ostříleného pilota, zde dostanete pod kurzor rovnou celou, po zuby ozbrojenou skupinu těžkotonážních mašinek. Hra samotná je potom čistokrevná strategie. Netěžíte zde ale suroviny (no...o tom později) ani nestavíte základnu. Zde se jedná o čistokrevný boj a(nebo) záškodnické akce. Na začátku mise dostanete určitý tunový limit, do kterého se musí váš tým váhově vejít a zbytek je na tobě, hráči! Nakupuj stroje, prodávej nepotřebné šunty, navěs si na svého miláška ty nejlepší zbraně, jak se ti jen zlíbí. Určitě vám teď nějak neštymuje "nakupovat x netěžíme kredity". Za každou splněnou misi totiž získáváte kredity (zde resource points) a rovněž můžete vydělávat na trhu, kde se dají zpeněžit i Mechové, které jste během mise stihli ukořistit. Hlavní náplní (doslova) těchto monster jsou totiž jejich piloti. Pokud se vám povede dobře mířenou salvou pilota zabít (no..spíš donutit ke katapultaci :), můžete si jeho stroj opravit a použít ho v další misi. To se v pokročilejších misích stane téměř nezbytné, tudíž je třeba si chránit zkušené piloty, kteří z kilometru trefí mouchu.

MechCommander vyšel v roce 1998 a pro fanoušky Battletechu znamenal takovou malou revoluci. Rovněž v herních časopisech nešetřili devítkami. Ale důvodů proč se hra nestala legendou je hned několik. Tak například obrovská konkurence. V té době se zvedla vlna zájmu o strategie typu
Commandos, Beam Software přišli s druhým dílem
KKnD,
Krossfire: KKnD. Přicházely první 3D pokusy typu
Wargames, a Westwoodi konečně odhalili první hratelné ukázky a obrázky z jejich novinky
Command&Conquer: Tiberian Sun. Ale hlavně se teprve rozjížděla vlna zájmu o zřejmě nejznámější strategii dnešní doby, o StarCraft. Na
MechCommander tedy jednoduše nezbylo na trhu místo. Ale byla by škoda na něj jen tak zapomenout. Grafika byla v té době exceletní (a i dnes se na ni pěkně kouká), herní doba byla velice dlouhá (6*5 misí se stoupající obtížností vám nějaký ten pátek rozhodně zabere) a hratelnost byla rozhodně na výši, což čas jen a jen prověřil. MechCommander doplatil na to, že byl jiný. Že se vymykal obvyklému schématu "postav základnu - natěž suroviny - kup tanky - rozšmelcuj nepřátele", ale nabízel něco naprosto nového. A novátoři to budou mít vždy těžké. Pouze čas potom může prověřit, zda onen nápad byl dobrý, nebo špatný. Pokud někde uvidíte
krabici, popřípadě verzi vylepšenou o datadisk, neváhejte a taste šrajtofle. Za zahrání určitě stojí.
MechCommander je založen na stolní hře BattleTech.
OdpovědětVymazatA ja tu nekde pisu ze neni?
OdpovědětVymazat