Poklad #8: DreamLand: Final Solution

Před několika lety se české hry dělily na dvě skupiny. Adventury a strategie. Nic mezi tím. Maximálně odněkud probleskl dungeon, ale snad i Jindra Rohlík v roce 1998 věděl, že Brány Skeldalu budou jenom úlitbou zašlým časům, kterou si stejně koupí jenom Češi. Inu, a před těmi deseti lety existovalo studio Top Galaxy. Nikdo o něm dnes už nic neví a pokud si myslíte, že ano, tak nemáte pravdu. A tohle studio Top Galaxy vydalo jednu jedinou hru. Už asi tušíte, že se ona hra bude jmenovat DreamLand a také máte pravdu.

Na svou dobu šlo o neskutečně megalomanský projekt. Celkem tři CD v krabičce s obalem, na kterém se chechtala podivná opice a blonďatý elegán. Mix klasické 2D a moderní 3D adventury na celkem 110 pozadích (65 pro 2D, 45 pro 3D, je dost možné, že se jednalo o předchůdce dnes populárního českého enginu CPal3D), 7 různých virtuálních světů, v nich pokaždé jiná postava, 250 NPC charakterů, 4000 řádků textu, technologie synchronizace pohybu rtů, motion capture, 27,000 frejmů pro animace, 600 reálných zvuků a navrch 50 minut původní hudby. Hrozně rád bych věděl, kdo na tohle mohl dát peníze a představovat si, že ještě něco vydělá. Mimochodem, firma Top Galaxy po vydání DreamLandu podle mých informací zkrachovala a její zaměstnanci se rozprchli do ostatních českých herních studií.

Hra to rozhodně nebyla špatná. Dost možná se jedná o nejrozsáhlejší českou adventuru v historii. Jenže trpěla několika pichlavými nedostatky. Předně byla moc dlouhá. Reálný čas k dohrání a prozkoumání všech místností odhaduji tak na 20 hodin (pro fanoušky adventur jistě pohlazení na duši), sám jsem to vzdal někde ve třech čtvrtinách, kdy se začal projevovat další neduh - scénárista byl u konce s dechem a začal si pomáhat tunou nejrůznějších klišé a nutil hráče nikoliv logicky uvažovat, což se mu dařilo v první polovině mistrovsky, ale zkoušet všechno na všechno v naději, že alespoň něco se chytí a vy budete moci pokračovat do další místnosti, kde vás ovšem bude čekat stejný postup. A nikoho určitě nepotěšily chyby vysloveně technického rázu, kdy například předmět hlásil přítomnost až o několik pixelů dále, nebo se vaše postavička prostě zasekla a jediným vysvobozením bylo nahrání dřívější uložené pozice.

Tehdejší české časopisy a internetové servery však hodnotily hru vesměs pozitivně, navzdory těmto nedostatkům. Není se co divit. Vlna kvalitních českých her (FlashPoint, Original War, Hidden & Dangerous) teprve čekala za bukem a tak někteří recenzenti zkrátka bodík nebo dva přidali jenom proto, že to byla hra z Čech a tak nějak nebyla vůbec špatná. To ovšem nic nemění na tom, že by byla škoda na DreamLand jen tak zapomenout. V bazaru na hru asi nenarazíte, ovšem pokud ji někde uvidíte opuštěnou ležet na internetu (a máte alespoň trochu rádi klasické kreslené adventury), zkuste ji na pár minut prubnout.